Pane poslanče, Tachov je ještě český nebo už německý, ptal se zemědělec poslance Šrámka
V současné době je diskutovaným tématem sucho a s tím související problém se zemědělskou půdou. V čem Vy spatřujete hlavní problém?
Řeknu Vám to asi takto. Staří sedláci říkali: „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“ Nebo: „Na jeden hektar, jedna kráva“. Je to vlastně totéž. Na poli pěstujeme plodiny, které půdu vyčerpávají, ale zpět organické hmoty vracíme velmi málo. Není totiž dostatek hospodářských zvířat. Už 25 let likvidujeme živočišnou výrobu, tedy zvířata a pak nejsou statková hnojiva jako kejda a hnůj, klíčová organická hmota, kterou musíme půdě s pokorou vracet.
Můžete nám říci konkrétní čísla?
Ano. V ČR máme jednu krávu na 5 hektarů. V Rakousku a Německu mají jednu krávu na 2 hektary, v Holandsku pak 2 krávy na jeden hektar. Kráva produkuje asi 50 kg organické hmoty denně. Takže oni vědí, proč to dělají. Podporují živočišnou výrobu, vyváží kejdu na pole, kde ji zaorají a půda jim pak zpět dává plody. My jsme na tuto „zemědělskou povinnost“ rezignovali. V roce 1990 jsme měli asi 1,3 mil. dojných krav, dnes je to asi jen 370 tisíc a jejich počet neustále klesá, i když stoupá užitkovost mléka. V Německu však stoupá, jak počet krav, tak užitkovost mléka. Půda je tedy náš poklad a měli bychom s ní i tak nakládat. Liberálně tržní přístup, který by se dal parafrázovat jako „vydrancovat, zpeněžit a po nás potopa“, zde bohužel neobstojí.
Co tím myslíte? Můžete nám to vysvětlit konkrétně?
Kejda, hnůj, chlévská mrva, organická hmota, lidově řekněme lejno, dělá pole úrodným, kyprým, udržuje a tvoří humus, zadržuje vodu, která se do ní vsakuje, třeba díky žížalám, které tvoří cestičky, kde voda zůstává. Víte o tom, že na jeden hektar bývá až 1 tuna žížal? Půda bez organiky vodu nezadrží, při dešti steče jako po cestě hned do potoků a řek a je nenávratně pryč. Nedoplňuje spodní vody, jejichž hladiny klesají a my se všichni divíme proč. Já ne. Stejně tak odchází živiny, dusík, fosfor, draslík a další, nemají na co navázat, a tím půda ztrácí přirozenou úrodnost.
Co podle Vás k tomuto nepříznivému stavu vedlo?
Začalo to kolektivizací v 50.letech spojenou s rozoráním mezí, které kromě drobného zvířectva a ptáků, zadržovaly vodu v krajině a částečně vyrovnávaly šikmá pole. I drobné potoky tvořily meandry a zákruty v krajině, voda se vylévala do okolí. Dnes je často vybetonujeme jako tzv. protipovodňová opatření, aby v případě záplav voda rychle odtekla pryč. Jenže ta voda odtéká rychle i při suchu, když přijde prudký déšť, tak po vyschlém poli bez organiky rychle odteče. Snad poslední ránou pro půdu je nadměrné pěstování širokořádkových plodin jako např. kukuřice, která se seje daleko od sebe a nechrání půdu proti erozím. Při dešti pak voda s sebou vezme i vrchní ornici do potoků a řek a s nadsázkou se dá říci, že „vyvážíme ornici zadarmo do Německa“.
A co majitelé polí? Ty by měla zajímat kvalita a úrodnost jejich půdy nebo ne?
V České republice si zemědělci pronajímají asi 80% zemědělské půdy. Vlastníci této půdy, kteří nejsou zemědělci, k ní často přistupují jako k dobré investici do nemovitosti. Kvalitu často téměř neřeší a jejich cílem je co nejvyšší nájem za hektar. Dochází pak k takovým zvrhlostem, jako například v západních Čechách, že půdu pronajímají společnostem za 8 000 za hektar, kde se pěstuje kukuřice, která se následně exportuje do německých bioplynek. Tímto prakticky vyhání klasické zemědělce z půdy, protože za tyto nájmy se na poli klasické zemědělství provádět nedá. Tento přístup bych parafrázoval asi takto: „Vytěžit, vydrancovat a co bude za pět, deset let s těmito poli, mě vůbec nezajímá“. Půdními erozemi, nevracením organické hmoty do půdy, nám zde postupně vznikají budoucí pouště. Na závěr si neodpustím jednu poznámku. Nedávno se mi jeden zemědělec z Tachovska ptal. „Pane poslanče, Tachov je ještě český nebo německý?“ Skupování české půdy zahraničními investory podpořené bohatým zahraničním kapitálem, je určitě dalším problémem, kterému naše země bude čelit. To už je ale otázka potravinové soběstačnosti, jako národní bezpečnosti. Ale o tom snad někdy příště.
Pavel Šrámek
Zemřel kubánský Klement Gottwald, tedy Fidel Castro
Když jsem v sobotu sledoval zprávy v televizi, měl jsem takový divný pocit. To, kolik televizního času bylo věnováno tomuto úmrtí, vypadalo, že tolik času neměla ani Matka Tereza, když zemřela.
Pavel Šrámek
17. listopad. Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí
Jak jsme mohli být svědky posledních několika let, významné státní svátky či historické okamžiky jsou často záminkou k politické propagandě, demonstracím a veřejným protestům týkajících se dnů současnosti.
Pavel Šrámek
Američané chtěli změnu, tak ji mají
Rád bych upřímně pogratuloval Donaldu Trumpovi. Po 8 letech demokratického prezidenta přichází střídání stráží a úřadu se ujímá republikán.
Pavel Šrámek
Brexit? Blahobyt a selhání mladé generace Britů
Mnozí velmi špatně čtou analýzu britského referenda. Odkazují se na to, že venkov, starší generace a lidé s nižším vzděláním poslali Británii do ekonomické nejistoty a mezinárodní izolace.
Pavel Šrámek
Agrární krize je alarmující. Slova nestačí, je potřeba jednat
Na červnovém zasedání Poslanecké sněmovny jsem interpeloval ministra zemědělství ve věci agrární krize a zhoršující se konkurenceschopnosti. Hned v úvodu jsem připomněl některá fakta z vládního prohlášení.
Pavel Šrámek
Protikuřácký zákon je komplikovaným elaborátem z Marsu
Ohledně zamítnutí protikuřáckého zákona, mi dovolte pohled a zamyšlení poslance, sportovce nekuřáka, naprosto nezatíženého koaličními ani mediálními zkratkami.
Pavel Šrámek
Agrární krize těchto dnů je výsledkem dlouhodobé nekoncepční zemědělské politiky ČR
Dnešní agrární krize se projevuje dramatickým poklesem cen mléka, masa, a v létě i obilovin, dramatickým snižováním produkce i dalších historicky českých potravin jako brambor, ovoce a zeleniny.
Pavel Šrámek
Proč Karel IV. otevírá prostor k připomenutí odkazů dalších našich velikánů?
V okamžiku, kdy si připomínáme jednu z nejdůležitějších událostí v dějinách českých zemí, 700. výročí narození Karla IV., se zamýšlím nad tím, kolik takových velikánů vůbec měly naše země České a Moravské.
Pavel Šrámek
Odborně primitivní a staromódní zákon o prodejní době byl dnes schválen. Hrůza!
Absolutně nesmyslný a diskriminační návrh zákona o omezení prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě byl dnes schválen Sněmovnou. Jeho předkladatelé patrně myšlenkově zamrzli v minulém století.
Pavel Šrámek
Smutné výročí fašistů i komunistů, likvidace českého národa i národního hokejového mužstva
Dnes si připomínáme tragický den pro český národ obsazením naší země Hitlerem. Málokdo však ví o události, která se stala 15. ledna 1950, přesně o 11 let později.
Pavel Šrámek
Zákon o omezení prodejní doby? Ne, je to nesmysl.
Návrh zákona o omezení prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě o svátcích je naprosto absurdní pokus o neodůvodněný zásah do svobodného podnikání, tržní ekonomiky a života lidí vůbec.
Pavel Šrámek
K únoru 1948 se dnes přihlásí jen mentálně chorý člověk nebo ten, kdo má něco za lubem
S naprostým šokem jsem si přečetl prohlášení KSČM k únoru 1948. V prohlášení se píše, že lidově řečeno „mysleli jsme to dobře, ale po tom únoru se to nějak zvrtlo“. Je to opět lež.
Pavel Šrámek
Kolegové ze “staré patnáctky” EU jsou si v zemědělství evidentně rovnější
Situace v oblasti konkurenceschopnosti českého zemědělství je díky nesmyslné zemědělské politice do 2013 a rozhádanému domácímu trhu opravdu alarmující.
Pavel Šrámek
Merklová jim měla říct, že se zde musí tvrdě pracovat.. uprchlíci by se sem tak nehrnuli
Naprosto otřesné teroristické události, které se o víkendu odehrály v Paříži, vnímám jako projev jasné a cílené agrese proti evropským hodnotám. O to smutnější je, že útočníci jsou mladí lidé.
Pavel Šrámek
Rusko chce v Sýrii ukázat Číně, že nemá jen ropu a plyn, ale i zbraně. Není to ale past?
Vstupem Ruska se válka v Sýrii dostala do nové fáze. Pro Rusko je to vlastně otevření svojí druhé fronty. Rusko, ztrácející svoji geopolitickou moc ve světě, chce ukázat, že je stále impériem jako za dob Sovětského svazu
Pavel Šrámek
Dotace bych jako zemědělec zrušil, ale všude v Evropě a pro všechny
Když se před vstupem do EU vyjednávaly přístupové podmínky v oblasti zemědělství, obávaly se tzv. „staré“ státy EU dovozu kvalitních a levných potravin z „nových“ zemí. Proto se zavedla duální, ne jednotná zemědělská politika.
Pavel Šrámek
Imigranti v Německu jako kukaččí vejce. Co bude dál?
Možná po kvótách imigračních přijdou kvóty ubytovací a pracovní. Známe u nás příklady z 50-tých let. Jako poslanec parlamentu ČR budu vždy proti jakémukoliv lidskému kvótismu, diskriminačnímu systému pro všechny.
Pavel Šrámek
Zemědělská půda trpí, chybí nám zvířata a zdravý selský rozum
Staří sedláci a zemědělci neměli zdaleka takové vzdělání jako my dnes, ale od svých předků znali přísloví a poučky, které respektovali. S pokorou jim vlastní ctili například toto „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“
Pavel Šrámek
Zavézt východní Evropu potravinami, byl cíl EU15 při našem vstupu do EU
Oficiálním důvodem pro obsazení trhů nových členských států potravinami z původní patnáctky, byla obava z dovozu levných potravin. Výsledek je opačný. Východní státy, jsou mohutně zaváženy potravinami a jejich dovoz neustále roste
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 631x