Zemědělská půda trpí, chybí nám zvířata a zdravý selský rozum

18. 09. 2015 10:44:37
Staří sedláci a zemědělci neměli zdaleka takové vzdělání jako my dnes, ale od svých předků znali přísloví a poučky, které respektovali. S pokorou jim vlastní ctili například toto „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“

Staří sedláci a zemědělci neměli zdaleka takové vzdělání, jako my dnes, ale od svých předků znali přísloví a poučky, které respektovali. S pokorou jim vlastní ctili například toto: „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“ Nebo: „Na jeden hektar, jedna kráva“. To je de facto totéž. Pěstujeme na poli plodiny, které potřebují organickou hmotu, ale zpět organickou hmotu nevracíme. Už téměř 25 let téměř likvidujeme živočišnou výrobu, nemáme zvířata, a tedy ani kejdu, chlévskou mrvu jako klíčovou organickou hmotu, kterou musíme půdě vrátit. V Rakousku mají na jeden hektar 2x více krav než my, v Německu dokonce 3x tolik, v Holandsku pak ještě více. Vědí, proč to dělají, podporují živočišnou výrobu, vyváží kejdu na pole a půda jim pak zpět dává plody. My v České republice z půdy jen bereme, protože nám zásadním způsobem klesá stav dobytka, prasat apod., co si bereme, ale půdě zpět nevracíme.

Kejda, hnůj, chlévská mrva, organická hmota, lidově řekněme lejno dělá pole úrodným, kyprým, udržuje a tvoří humus, zadržuje vodu, která se do ní vsakuje, třeba díky žížalám, které tvoří cestičky, kde voda zůstává. Víte, že na jeden hektar bývá až 1 tuna žížal? Půda bez organiky vodu nezadrží, při dešti steče jako po cestě hned do potoků a řek a je nenávratně pryč. Nedoplňuje spodní vody, jejichž hladiny klesají a my se všichni divíme proč. Já ne. Stejně tak odchází živiny, dusík, fosfor, draslík a další, nemají na co navázat, a tím půda ztrácí přirozenou úrodnost.

První ránou pro pole byla kolektivizace a s tím spojené rozorání mezí, které kromě drobného zvířectva a ptáků, zadržovaly vodu v krajině a částečně vyrovnávaly šikmá pole. I drobné potoky tvořily meandry a zákruty v krajině, voda se vylévala do okolí. Dnes je často vybetonujeme jako tzv. protipovodňová opatření, aby v případě záplav voda rychle odtekla pryč. Jenže ta voda odtéká rychle i při suchu, když přijde prudký déšť, tak po vyschlém poli bez organiky rychle odteče. Snad poslední ránou pro půdu je nadměrné pěstování širokořádkových plodin jako např. kukuřice, která se seje daleko od sebe a nechrání půdu proti erozím. Při dešti pak voda s sebou vezme i vrchní ornici do potoků a řek a s nadsázkou se dá říci, že „vyvážíme ornici zadarmo do Německa“.

Je to i díky ohromnému rozmachu velkých bioplynových stanic s výkony 1 MW i více. Bioplynová stanice je skvělá věc a doporučoval bych ji každé farmě, ale malou, na zpracování zbytků krmiva a kejdy. V Německu jsou bioplynky také malé, 125 kW či 175 kW nejsou výjimkou, produktem je pak tzv. digestát, hnojivo na pole. Vrcholem a alarmující dnes pak je export kukuřice z Česka do Německa a Rakouska. Tzv. podnikatelé zde za české dotace pěstují kukuřici pro německé bioplynky, za které Němci a Rakušáci platí velké peníze. A digestát se do půdy nevrací. Nájmy za ornou půdu pak stoupají na úroveň až 8.000 za hektar, což vyhání klasické zemědělce z půdy, protože za tuto cenu se na poli nic pěstovat nedá, jen kukuřice na export. Zemědělci raději „krmí železnou krávu“, jak se bioplynce přezdívá, než krávy živé, o které se musíte starat, o jejich zdraví. Živočišná výroba navíc zaměstnává asi 5x více lidí než rostlinná, což je příznivé pro potřebu zajištění mezd a pracovních podmínek. O tom ale jindy.

V roce 1989 jsme měli asi 1,3 mil. dojných krav, dnes je to asi jen 370 tisíc. Pan exministr zemědělství Bendl kdysi proslul slavným, ale trapným výrokem, když na otázku, zda mu nevadí, že klesá počet dojných krav, odpověděl: „Počet krav sice klesá, ale užitkovost stoupá“. V Německu totiž stoupá všechno, naopak u nás zase vše klesá. Inu, to se pozná zemědělec odborník.

Půda je tedy náš poklad a měli bychom s ní i tak nakládat. Liberálně tržní přístup, který by se dal parafrázovat jako „vydrancovat, zpeněžit a po nás potopa“, zde bohužel neobstojí. Jestli na poli něco za 10 let poroste, je těmto lidem úplně jedno. Už tady nebudou, budou někde na jachtě v Karibiku, my tady ale zůstaneme a ta půda s námi.

Nedávno se mě jeden zemědělec na Tachovsku ptal: „Pane poslanče, a Tachov je ještě český nebo už německý?“ Velké skupování české půdy zahraničními osobami a firmami je dalším problémem, a už ani ne v pohraničí, se kterým se v brzké budoucnosti budeme potýkat. Čeští malí a střední zemědělci nemají takové finanční prostředky, jako zahraniční subjekty nebo velké finanční celky, a může se nám tedy stát, že budeme cizinci ve vlastní zemi. V Bavorsku jsou zemědělci, u nás budou pak jen nájemci či zaměstnanci.

Pavel Šrámek

(Pozn.: příště o dotacích a různých systémech v Evropě.)

Autor: Pavel Šrámek | pátek 18.9.2015 10:44 | karma článku: 25.55 | přečteno: 683x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6057 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 627

Vedle toho, že jsem poslanec, jsem také a především farmářem nebo-li člověkem fakticky podnikajícím v zemědělství a potravinářství, produkující regionální mléčné potraviny na své farmě Milknatur. Události posledních dnů související s vývojem na zemědělském trhu, především pak v oblasti mlékárenství v rámci EU, mě nenechávají klidným. Ukončení mléčných kvót, negativní dopady ruských sankcí a hlavně dlouhodobá likvidace živočišné výroby v ČR, jsou jedny z problémů, které výrazně přispěly k dnešnímu kritickému stavu na trhu s mlékem a potravinami vůbec. Bez zvířat se zemědělství dělat nedá. Bude klesat úrodnost půdy a narůstat povodně a sucha, a to ovlivní kvalitu životního prostředí. Souvislosti, jak vše souvisí se vším, najdete na mém blogu. A nejen to. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...